Německo: nedobrovolný hegemon eurozóny

Německo se v současné době dostává do vedoucí, nebo dokonce hegemonní role v EU. Jde do jisté míry o paradox. Spolková republika Německo (SRN) se po rozšíření EU a přijetí Lisabonské smlouvy obrátila od strategických témat k myšlence Evropy programů. Chystala se soustředit na vlastní německé zájmy. V letech 2007 až 2010 tak Německo vystupovalo především jako postbismarckovský „saturovaný stát“, který nemá větší ambice, než udržovat systém evropské a světové politiky a ekonomiky funkční a pokud možno stabilní. Hlavní zájem spočíval v garanci bezpečnosti a příhodných hospodářských podmínek pro sebe (i okolí) a v rámci toho také ve sledování vlastních (národních) zájmů. Německo se tak podle některých názorů postupně měnilo z civilní mocnosti na mocnost geo-ekonomickou.

Read more

Kríza verejných dlhov – nič nového pod slnkom

Kríza v eurozóne a hrozba štátnych bankrotov sa na prvý pohľad môže zdať novým fenoménom. Letmý pohľad do dejín peňazí nás však rýchlo presvedčí, že pokojné obdobia boli skôr výnimkou v mori dlhov. Jedným zo základných problémov spoločnej európskej meny je práve to, že ani na základe historických skúseností sa nepodarilo vytvoriť funkčný mechanizmus na zabránenie nezodpovedného zadlžovania členských štátov. Kľúčom k úspechu zatiaľ nevyzerá byť ani nová fiškálna zmluva EÚ.

Read more

Francie, volby a fiskální pa(k)t

„Změna, to je teď“, „Silná Francie“, „Semknutý stát, nic mu neodolá“ a „Hlas lidu, duch Francie“ – to jsou hlavní hesla kandidátů do blížících se prezidentských voleb ve Francii. A i když se o Francii právem mluví jako o motoru evropské integrace, ve volební kampani moc Evropy nenajdeme. Francouzští voliči se zpravidla o zahraniční témata příliš nezajímají, letošní prezidentské volby jsou toho důkazem. Jejich tématem je samozřejmě ekonomická situace Francie a vysoká nezaměstnanost. Sousedé Francie, ale nejen ti, se však soustředí především na přístup kandidátů k Evropské unii.

Read more

Európsky parlament: Kritika a zodpovednosť

Neprejde ani mesiac bez toho, aby aspoň v dvoch štátoch EÚ nebol generálny štrajk alebo iný vážnejší verejný protest. V súvislosti s hľadaním riešenia hospodárskej a finančnej krízy padli alebo predčasne odstúpili za posledný rok vlády v Grécku, Írsku, Portugalsku, Taliansku, Slovinsku, Španielsku, Rumunsku a na Slovensku. Voči uvedeným turbulenciám neostal chladný ani Európsky parlament – inštitúcia EÚ, ktorá chce byť aj protestujúcim občanom čo najbližšie.

Read more