Podmínka dodržování právního státu je pro nový rozpočet EU podmínka zásadní

Polsko a Maďarsko by samy měly mít zájem na dodržování státu práva, říká v rozhovoru eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.

V návrhu unijního rozpočtu na roky 2021-2027, který počátkem května představila Evropská komise, zůstává stále velká většina peněz v kapitolách, které jsou směřovány na zemědělství a ekologii a kohezní fondy. Je tam sice procentuálně velká změna v kapitolách na bezpečnost ochranu vnějších hranic a na řešení problémů s migrací, ale v celkové sumě to tak velký podíl není, nejde o nějakou zcela zásadní změnu. Je to dobře, nebo špatně?

My jsme si při sestavování návrhu řekli, že by nebylo dobře, kdyby rozpočet fungoval jako šoková terapie. Unijní rozpočet nemá mít vítězů, ani poražených. To ale zároveň neznamená, že bychom měli lít peníze tam, kde potřeba nejsou.

Proto se v rozpočtu odráží, že se pokračuje v zemědělské politice, byť ne v tak závratné výši. Že se pokračuje v kohezní politice, která ještě nedokončila svůj úkol, protože sociální a ekonomická konvergence je stále ještě nedokončená, pořád ještě máme rozdíly. A jak známo, když jsou rozdíly, tak to je zdroj možných konfliktů, nedorozumění a napětí v evropském celku. Takže je dobře, že se v kohezní politice pokračuje.

Ale zároveň je dobře, že rozpočet reaguje na novou situaci. Tedy jak jste říkal, peníze na obranu, peníze na lepší ochranu vnější hranice, reflexe toho, že jsou tu státy, které mají povinnost integrovat lidi, kteří dostali azyl – nemluvím o ekonomických migrantech. A pak je tam nová věc, flexibilita, která bude uplatňována během těch sedmi let. Aby rozpočet nefungoval jako rigidní, ucpaná cesta a způsob financování. Ale aby byl opravdu schopen reagovat na nové situace, kterých bylo v minulých letech hodně.

Je tedy pravda, že část rozpočtu, jakási rozpočtová rezerva, je výrazně vyšší než byla v tom současném sedmiletém rozpočtu EU?

V dosavadním období byla rezerva nízká a právě tady by se v novém navrhovaném rozpočtu mohla projevit ona flexibilita. Aby se neopakovala situace, kdy byla EU postavena před zcela existenční problém řešit migraci, dohodli jsme se s Tureckem, že mu budeme platit za to, že běženci zůstanou v Turecku a dostanou tam solidní podmínky, aby necestovali dál. Zatím Turecko dostalo tři miliardy euro, teď se bavíme o dalších třech miliardách, kde se vyjednává i kolik zaplatí unijní kasa a kolik členské státy. A to jsou věci, na které musíte najít peníze, protože jsou pro Evropskou unii existenčně důležité.

Proto rezerva v návrhu nového rozpočtu odráží tuto nutnost, aniž bychom definovali, jaké situace to budou.

Dá se říci, že se v návrhu Komise přesunuje část peněz z ekonomicky dobře se vyvíjející střední a východní Evropy do jižních států EU, které se rozvíjejí poslední roky méně úspěšně?

To se teprve uvidí. Protože jak v té zemědělské, tak v kohezní politice se teprve bavíme o tom vzorci, podle něhož se peníze z těchto kapitol přerozdělí do států, které to potřebují. Pokud se bavíme o HDP, tak ať to počítám jak chci, tak Česká republika je na 85 procentech průměru HDP Unie (Slovensko 77 %, pozn. red.) a tím pádem jí to kvalifikuje mezi země, které budou spíše v tom sestupném pásmu. Zatímco jižní Itálie, Řecko, nebo Portugalsko jsou dnes níž, než Česko. A to se samozřejmě v tom vzorci promítne.

Ale zároveň platí, že přesuny peněz z východu na jih nesmí být drastické. Rozhodně ne tak, jak se to objevilo v článku Financial Times, který vzbudil velkou nevoli a paniku. Šoky by neprospěly nikomu. A pokud se někde budou peníze ubírat, nebude to rozhodně ze sta na nulu.

I pro Českou republiku to proto bude ve výsledku znamenat, že zůstane dál čistým příjemcem, tak jako ostatní členské země regionu, včetně Slovenska, či Polska.

A je to tak, jak říkají odborníci na unijní agendu, že se zmenší sice balík peněz, na které budou mít země jako Česko, či Slovensko „automaticky“ právo, ale bude větší šance si sáhnout na peníze na celoevropské projekty, z nichž naše část Evropy zatím moc nečerpala?

Je to tak. Ta národní obálka, příděl financí, to jsou relativně jisté a jednoduché peníze. U peněz na společné projekty EU proběhne soutěž a jde o to, zda daná země uspěje. Půjde přitom o velké částky, například u vědy a výzkumu, kde se objem peněz téměř zdvojnásobuje, zvyšují se i peníze na program Erasmus, aby mladí Evropané mohli studovat v zahraničí. Budou to i peníze na vojenské zakázky, či na digitalizaci a robotizaci.

Evropská komise navrhuje zásadu dodržování pravidel právního státu jako podmínku pro výplatu peněz z evropských fondů. Co se stane, kdy Polsko a Maďarsko, kterých hlavně se týká, s touto podmínkou souhlasit nebudou?

Bude to klasické vyjednávání. Tato podmínka je zakotvena ve směrnici, která ale není sama o sobě součástí návrhu rozpočtu. My jsme to rozdělili, aby se jedna věc nekomplikovala druhou.

Polsko a Maďarsko, pokud bych jim mohla poradit, by měly mít zájem, že pro období po roce 2021 bude garantováno, že se budou vyšetřovat trestné činy na evropských penězích, korupce, podvody, že bude v každém evropském státě fungovat nezávislá justice. To je úplně základní parametr, na kterém se musí trvat, pokud se mají distribuovat miliardy euro do členských zemí.

Já doufám, že Maďarsko a Polsko pochopí, že tato podmínka je logická, že chceme chránit peníze evropských poplatníků.

Evropská unie se někdy i v našich zemích kritizuje za to, že řeší marginálie a ne věci na kterých fakt záleží. Toto je věc, na které záleží.

Kdyby se ale Polsko a Maďarsko postavily na zadní a tuto podmínku odmítly, může se stát, že v reakci na to západní státy odmítnout zvýšit své příspěvky do rozpočtu, které by vykryly výpadek vzniklý brexitem?

Západní státy mají extrémní zájem o garanci právního státu. Mluvila jsem o tom například s holandským premiérem. Čistí plátci tuto garanci prostě chtějí mít a já je chápu.

Znamená přidělení více peněz na řešení problémů s azylanty konec úvahám o sankcích vůči zemím, které jako Česko či Slovensko naopak migranty na základě přerozdělování přijímat odmítají?

O takové sankci jsme nikdy nemluvili a pokud ty debaty byly, tak nikdy ne na úrovni Evropské komise.

Počítá se s tím, že v těch letech 2021-2027 se bude Evropská unie rozšiřovat, nebo spíše s tím, že Velkou Británii a její brexit mohou následovat další státy?

Co se týče rozšíření, tak Unie má ambiciózní plány. Co se týče zužování, tak to mají v rukou lidé, kteří žijí v členských zemích EU, nikdo nikoho nedrží a mohou se svobodně rozhodnout.

Ale plán je pokročit se Srbskem a Černou Horou, v dalším plánu je tam Albánie, FYROM, bavíme se unijních perspektivách Bosny a Hercegoviny, případně Kosova. Nikdy jsme ale nedali žádné termíny rozšíření. Jednak si musí země západního Balkánu vypořádat hraniční spory, protože tento problém si nechceme nechat přijít do Unie. Za druhé je třeba, aby tyto státy pokročily v reformách, zejména, aby tam byl zajištěn právní stát, aby se vypořádali s organizovaným zločinem, odstranily bezpečnostní hrozby. Země západní Balkánu mají hodně, co na práci.

Ale EU otevřeně říká, že v prvním plánu by chtěla přijmout ony dvě země, tedy Srbsko a Černou Horu.

Autor: , 16. 05. 2018

Súvisiace články

Editoriál 4/2012

Slovensko a Česká republika začiatkom roka oslávili dvadsať rokov samostatnosti. O slovensko-českých vzťahoch sa nehovorí inak než ako o tých najlepších. Pravda je však taká, že občas sa predsa len pozri...

Editoriál 3/2012

Približne pred pol rokom sa v médiách objavila správa, že z Únie sa majú podľa návrhu niektorých politikov stať Spojené štáty európske. Mali by sme európskeho prezidenta, európsky parlament, európsku vl...

Editoriál 2/2012

To je snáď vtip, nie? Za čo? Že rum musíme volať um? Keď Nobelov výbor v polovici októbra vyhlásil, že cenu mieru vyžreboval tento rok pre Európsku úniu, ťažko sa dalo dopátrať inej reakcie, než cynick...